Oficiální webové stránky kladrubského kláštera: www.klaster-kladruby.cz.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie patří meti architektonické skvosty. Stojí na mjístě původní románské dvouvěžové baziliky, která byla po dokončení v r. 1233 největší soudobou kostelní soustavou v Čechách. Kostel byl přestavěn v letech 1712 - 1723 pražským stavitelem Janem Blažejem Santinim Aichlem v osobitém slohu tzv. barokní gotiky. trojlodní interiér o délce 82 metrů je zakončen trojlistým závěrem, v němž se nachází kněžiště s hlavním oltářem laděném do gotických forem. Na něm vidíme pod velkým křížem atributy čtyř evangelistů, kladrubskou Madonu a mimo jiné i sochy sv. Benedikta a sv. Wolfanga se stromem, sekerou a schématickým modelem prvního kláštera, připomínající pověst o jeho založení. V levé části kněžiště je náhrobek s ostatky českého panovníka Vladislava I. s chronogramem vyjadřujícím vděčnost mnichů svému zakladateli. Další oltáře skrývají za tabulemi ručního skla ostatky sv. Jukunda, sv. Viktoriána a sv. Aureliána. Téměř veškerá sochařská výzdoba pochází z dílny barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna, jehož originály zdobí rovněž jednu z chodeb nového konventu. Nádherné fresty ze života Panny Marie, Starého a Nového zákona u stropu malovali bratři Asamové z Mnichova. Za pozornost stojí i další oltáře s bohatou mramorovou výzdobou, socha Panny Marie Růžencové, bohatě intarzovaná kazatelna ve tvaru lodní přídě z hruškového dřeva, stropní křížová klenba, vyřezávané chórové lavice, dvě zrcadlící kropenky a samozřejmě i překrásné barokní varhany.
Barokní varhany pocházejí pravděpodobně z roku 1721 a byly vyrobeny ve slavné dílně varhanáře Burkhardta v Lokti, podle některých údajů mistrem Kaufmannem. Patří k nejvýznamnějším dílům tzv. jihoněmecké varhanářské školy. Ladění je proti dnešní normě přibližně o půl tónu nižší a intervaly mezi jednotlivými tóny jsou různé. V klaviatuře zaujme tzv. krátká/lomená oktáva. Asi jako jediné v Čechách splňují požadavky autentické interpretace barokní hudby s dobovými nástroji.
Když v roce 1812 navštívil kladrubský klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie rakouský císař František I. s dcerou Louisou, projevil zájem o přestěhování těchto varhan do jeho vídeňské rezidence. Naštěstí k tomu nedošlo.
