Staré kamenné kříže jsou památky, jejichž stáří se počítá na stovky let. Na Kladrubsku je jejich četnost jedna z největších v republice. Říká se jim většinou nesprávně "smírčí kříže" - tento název však lze použít jen u některých z nich.
Smírčí kříže museli stavět někdy před 500 lety ti, kteří někoho zavraždili, ale nebyli za to odsouzeni k trestu smrti. Prostřednictvím svých příbuzných si obstarali "rukojemníka" mezi majetnými lidmi, který se za ně zaručil. S takovým vrahem byla potom sepsána smírčí smlouva, podle níž musel zaplatit rodině po zavražděném značnou částku peněz, ale musel také do nejbližšího kostela donést několik liber vosku na svíčky. Musel zůstat tři týdny "v pokoře" a především na místě vraždy vytesat a postavit kamenný kříž. V kladrubském archivu byly dvě takové smířčí smlouvy ze 16. století nalezeny, ale kde stojí smírčí kříže k nim, to nevíme.
Nejvíce křížů na Kladrubsku lemovalo staré zemské stezky jako znamení u cest. Byly stavěny především na důležitých křižovatkách nebo u odboček do vesnic již dávno ve středověku. Tvarem se podobají smírčím křížům, ale jsou proti nim mnohem starší.
Pamětní kříže se zasazovaly hlavně v 18. století na místech, kde někdo zahynul zásahem nějakého přírodního živlu (blesk, pád stromu), nebo zemřel náhle přirozenou smrtí. Na nich bývá uvedeno obvykle jméno zemřelého a datum úmrtí, někdy i odkud pocházel.
Hraniční kříže oddělovaly majetek např. kláštera a jiného majitele sousedního pozemku.
Popis k jednotlivým křížům:
Lapidárium křížů na náměstí v Kladrubech
Na kladrubském náměstí stojí před kostelem 4 kamenné kříže. Byly sem přeneseny v roce 1989 z terénu, protože tam byly často poškozovány silničními a polními mechanizmy. Kamenná socha u zdi kostela, tzv. rozeta, stávala ještě s druhou takovou u bočního vchodu kostelní budovy až do požáru v roce 1711. Tehdy byla jedna z nich rozbita a tato pak postavena u cesty pod hřbitovem.
Tento kříž stával původně asi 150 m od posledního domu u silnice ke Stříbru, vlevo v úvozu. Podle pověsti měl v těchto místech zemřít žebrák, který prý za celý den nedostal v Kladrubech od nikoho ani skývu chleba. Ve skutečnosti však kříž označoval odedávna tudy procházející zemskou stezku.
Kříž stával v Milevské ulici u domu čp. 147 (dům p. Touše), kde přimdská větev Norimberské stezky opouštěla město. K tomuto kříži se váže pověst, že prý na tomto místě rozzuřený býk usmrtil pasáka ovcí. Jiná verze uvádí, že sem byl usazen na památku velkého požáru v roce 1711, který začal v tomto domě, a pak zachvátil celé město.
Kamenný sloupek s lidskou postavou stával podle starých zápisů u lesa za obcí Telice při zemské stezce mezi Bukovou a Zhoří. V roce 1984 ležel pohozen v příkopu u silnice na Skapce, vlevo za dnešní dálnicí. Tam byl tehdy znova usazen do země, ale potom převezen do lapidária ke kostelu v Kladrubech. Podle pověsti prý na jeho původním stanovišti jakési divoké zvíře přepadlo a zabilo služebnou, která šla do těchto míst na trávu.
Kamenná kruhová stéla stávala při silnici k Ostrovu, asi 300 m za samotou Žďár, kde se dříve stáčela stará cesta z Kladrub ke vsi Ostrov. Původně míval tento kříž podstavec s letopočtem 1694, takže pochází zřejmě z doby, kdy byla postavena dnešní silnice od Nýřan. Další dvě podobné kamenné stély se podle starých zápisů měly nacházet u křižovatky silnic poblíž Ostrova. Jiná taková stéla je zabudována do zídky kolem kapličky za hřbitovem u Horních Sekyřan (dnes součást Heřmanovy Hutě).
Popis dalších křížů v okolí Kladrub
Hraniční kříž s kolem, v němž loukotě tvoří kříž. Nachází se na levém břehu Senetického potoka za Petrovým mlýnem, asi 300 m od jeho soutoku s Úhlavkou. V tomto místě se setkávalo panství kladrubského kláštera s horšovskotýnským a tím pádem tu byla i hranice dvou provincií (krajů).
Nízký pamětní kříž se zaoblenými rameny asi 100 m dále od předešlého proti proudu Senetického potoka. Byl postaven na památku kladrubského starosty Georga Willingera, který zde byl raněn mrtvicí v roce 1784.
Stával proti rybníčku při silnici z Kladrub do Mileva, kde přimdská větev Norimberské stezky uhýbala z dnešní silnice k lesu Dušníku. Odtud byl odvezen do Stříbra, kde skončil na dvoře muzea.
Starý kříž se zaoblenými boky a bez horního ramena. Stojí u přimdské větve Norimberské stezky, asi 50 m dovnitř od západního okraje lesa Dušníku. Jeho vyhledání je obtížnější.
Pamětní kříž nad Výrovským potokem u Brodu nese jméno ženy z této obce, která zemřela v roce 1774.
Kříž u odbočky do zaniklé vesnice Leština u asfaltové lesní silničky pro svoz dřeva. Je pokračováním trasy přimdské větve Norimberské cesty ke Starému Sedlu. Na vrcholu mírného stoupání za pravoúhlou zatáčkou, asi 30 m vpravo od silničky v lese nad mělkým úvozem původní staré cesty.
Kříž u zaniklé vesnice Cvrčkov při zemské stezce pod kótou 501. Z asfaltové silničky se odbočí cca 300 m za Smrkovým rybníčkem nejprve doprava a hned poté doleva.
Pamětní kříž s textem, jeden z největších, na památku smrti Josefa Franka z Racova, kterého v těchto místech zabil padající strom. Tato cesta vede dále k místu, kde končí asfaltovaná lesní silnička.
Dva takřka stejné kříže s vyrytým mečem se nacházejí vedle sebe pod vrcholem kóty 501. Podle pověsti se tu navzájem pobili tři řezníci (jiná verze říká muzikanti) o společně vydělané peníze. Spíše jde o kříže při zemské stezce přenesené z jiných míst.
Kříž na Jirné je možná jediným smírčím křížem ze všech popsaných, i když jeho málo obroušené hrany nenasvědčují, že by pocházel ze 16. či 17. století. Čtyři otvory pro destičku byly možná vytvořeny druhotně pro použití jako kříže pamětního.
Pamětní kříž na okraji lesa v polesí V Klukách u Vrbice. Postaven na památku zemřelé Margarety Hohmannové, manželky hostinského z Vrbice č. 13, zemřelé na náhlou mrtvici 26.5.1920.
Pravděpodobně hraniční kříž katastrů obcí s nečitelným textem při cestě z Výrova do Borovan. Chybí boční ramena, kříž je usazen do kamenného oválného podstavce.
Kříž pravděpodobně přenesený z jiného místa na jihozápadním okraji zalesněného vrchu Mastníku. Přístup k němu je od silnice Kladruby – Brod. Jedná se o torzo starého kříže, opřen je o strom na kraji lesa.
Kříž se nachází vpravo při pokračování někdejší přimdské větve Norimberské stezky ke Starému Sedlu, asi necelý kilometr od kříže pod kótou 501.
Nachází se v obci Lom u Stříbra za posledním stavením, projde-li se náves od Benešovic, tam kde se tachovská větev Norimberské stezky lomila k západu (proto se obec jmenuje Lom). Vlevo za zahradami vedla zemská stezka dále k Lobzům a doprava od ní odbočovala cesta ke Svojšínu. Kříž má nahoře vyrytý malý křížek a pod ním dvě sekery.
