Město Kladruby získalo během své historie celou řadu významných privilegií a výsad od mnoha českých panovníků i od své vrchnosti - kladrubských klášterních opatů. Na většině královských privilegií můžeme spatřit vlastnoruční podpisy panovníků i jejich pečetě, většinou v krásně vyřezávaných dřevěných pouzdrech. Do roku 1997 byly uloženy na radnici v Kladrubech, nyní jsou ve Státním okresním archivu v Tachově. Pro tyto stránky pořídil jejich fotografie Ing. Vladimír Franc z Kladrub.
Tzv. ZAKLÁDACÍ LISTINA kladrubského kláštera (verze A) vydaná českým panovníkem Vladislavem I. k roku 1115, ve skutečnosti však falzum ze začátku 13. století.
V 6. - 7. řádku můžeme číst latinsky tento text: " Dávám také celý les, který jest mezi dvěma vodami Mží a Mžicí (Úhlavkou) až do německé země s výjimkou dvanácti vesnic, které se zde nacházejí od starodávna, a to : Lom, Beneševic, Lobzi, Plezomi, Malcouici, Maleulaz, Checkovici, Skuirino, Bonatici, Naztaremzedle, Dalemisle, Prosteborici." Na 8. - 9. řádku pokračuje text : " Dávám také dvacet pět vesnic celých: Claderubi, Werbicane, Ponebuzlaz, Glupenovo, Zumlaz, Oboychnice, Borowane, Milewo, Bucovo, Watenici, Mecelevo, Mocurad, Podevzi, Dudlenovici, Milga, Welchis, Podmocli, Gorki, Scepanowici, Mladetici, Camic, Cebeu..."
Tato listina je uložena v Archivu Ministrstva vnitra ČR v Praze, kde byla pořízena i její fotografie.
VLADISLAV III. - 1197
dává kladrubskému klášteru různá práva, mimo jiné právo každoročního konání výročního trhu v Kladrubech. Zřejmě jde o falzum, protože listinu se stejnými právy vydal o něco později ( 1233 ) český král Václav I.
opat BOHUSLAV A KONVENT - 1334 (latina)
prodávají sedmi kladrubským měšťanům a jednomu obyvateli Starých Kladrub (Jakub Vitco) 8 lánů polí v dědině Osek, jihozápadně od Kladrub. Oválná pečeť je opatská, kulatá je konventní.
VÁCLAV IV. - 1380 (latina, Beroun)
povoluje touto listinou vystavět v Kladrubech městské hradby a ostatní opevnění. Dva roky poté však toto povolení zrušil na nátlak města Stříbra.
opat RACEK - 1389 (latina)
zakazuje na žádost kladrubského rychtáře a konšelů komukoliv dovážet pivo do města Kladrub pod hrozbou finanční pokuty.
opat BUŠEK Z VRTBY - 1441 (čeština)
obnovuje zbylým obyvatelům města Kladruby po husitských válkách některá jejich práva a stanoví berní povinnost jen jednou v roce. Z původních sedmi pečetí kláštera a okolních šlechticů zůstala jen pečeť konventu.
opat JAN - 1449 (čeština)
obnovuje ztracenou listinu pro město Kladruby o vedení vody a potvrzuje plat dvě kopy grošů z kláštera pro městského prunýře, který vodu do městského vodovodu přiváděl.
opat JAN - 1484 (čeština)
daruje kladruským měšťanům dům " pod radnicí" k ubytování kaplana u kostela sv. Jakuba.
VLADISLAV JAGELLONSKÝ - 1490 (čeština)
potvrzuje listinu opata Buška z roku 1441, která je v listinně doslova opsána.
JAN, opat kladrubskéhom kláštera,
JAN, probošt v Přešticích,
BLAŽEK, probošt v Městě Touškově a KONVENT - 1494 (čeština)
prodávají "messtanom nassim miesta nasseho Cladrubského" druhou část dvorce Brdec, který se nacházel severně od Kladrub.
MAXMILIÁN II. , císař římský a král český - 1571 (čestina)
potvrzuje privilegia města Kladruby. Vlevo dole císařův vlastnoruční podpis. Velká pečeť v ozdobném pouzdře.
RUDOLF II. , císař římský a král český - 1584 (čeština)
potvrzuje privilegia města Kladruby. Vlevo dole císařův vlastnoruční podpis. Menší pečeť v ozdobném pouzdře.
ONDŘEJ, opat - 1584 (čeština)
kladrubský rodák, převádí touto listinou naturální dávky kladrubských měšťanů klášteru na dávky peněžní. Ustanovuje plat 50 kop grošů míšeňských ročně, z nichž je hrazena strava rektora a kantora školy na místní faře, jejich plat a plat prunýře. Jelikož předešlý opat Josef Wron žíjící na penzi v Damnově požadoval vyplácení zvýšeného důchodu, navýšil opat plat Kladrubských z 50 na 80 kop grošů.
MATYÁŠ II. , císař římský a král český - 1616 (čeština)
polepšil kladrubskou pečeť přidáním štítku s písmenem M (Matyáš) a královskou korunou nesenou dvěma anděly. Dále povolil městu pečetit červeným voskem. Na listině je barevné vyobrazení pečetě (znaku) a její podrobný popis. V levém rohu je opět vlastnoruční císařův podpis.
Purkmistr a rada města Hostouně - 1617 (čeština a latina)
vidimují (dosvědčují) na žádost kladrubského měšťana Valentina Fronholze z Wossy listinu kladrubského opata Víta Hyfftla 1599, kterou je městu Kladruby darován Jiřenský (dnešní Pekelský) mlýn. Pečeť ztracena.
LEOPOLD I. - císař římský a král český - 1699 (němčina)
uděluje městu Kladruby právo výročního trhu na svátek sv. Jakuba.
MARIE TEREZIE, císařovna římská a královna česká - 1744 (němčina, latina, čeština)
potvrzuje předešlá privilegia města Kladruby. Jsou opsána a uložena v knize s koženou vazbou se zlatými nápisy a zlatou ořízkou na ručním papíře. Na konci knihy připojen podpis císařovny a ke knize připojena pečeť v pouzdře.
JOSEF II. - císař římský a král český - 1785 (němčina)
potvrzuje privilegia města Kladruby a rozšiřuje termíny výročních trhů o den po neděli nebo po svátku. Podpis císaře vlevo dole.
FRANTIŠEK II. císař římský a král český - 1793 ( jako císař František I.) - (němčina, latina, čeština)
potvrzuje privilegia města Kladrub upravená v knize podobně jako Marie Terezie. Titulní list knihy Františka II.
